Jak to máte se stolicí

Dnes se trochu zastavíme nad stolicí. Je to téma, které většině lidí není příjemné, ale je velice důležité. Pokud máte podrážděné sliznice trávicího traktu, tak s ní můžete mít nepříjemné zážitky. Plynatost, průjmy, zácpy, křeče, bolest konečníku, náběh na hemeroidy, nebo rovnou hemeroidy a můžete si i zapáchat. Jako všechno na těle, nic není statické a když jste dnes v pohodě, nemusí tomu tak být za týden. A zase z druhé strany, když to dnes není ideální, tak se za pár dní zase můžete vyladit. (pokud tělo není zásadně poškozené) Vždy, když vnímám nerovnováhu, tak se zastavím a přemýšlím, co bych mohla udělat.

V tom mi výrazně pomáhá i můj pomocník Bicom, díky němu dokáži přesněji určit co všechno je v energeticé nerovnováze. Ale pokud nemáte Bicom po ruce, tak se vždy dá si uvědomit následující. Kvalita stolice začíná už u výběru potravin a jejich zpracování. Je jasné, že kdo má "kachní žaludek", mnohdy tolik neřeší co jí. Kdo má trávení slabší pomůže si, když se své stravě bude více věnovat.

Vliv na stolici má i jak jídlo jíme, pokud ho již v začátku v ústech pozorněji rozžvýkáme, prosliníme, obohatíme trávicími enzymy, je to mnohem lepší, než když ho bezduše zhltneme. Když za něj v duchu poděkujeme a třeba se nám podaří ho i sníst v klidu, tak to má vliv na následné trávení v žaludku, který krom jeho fyzické kondice vlivňuje i naše psychika. Pro kvalitní trávení je důležitý i kvalitní pitný režim. Je dobré pít průběžně během dne. V rámci jídla není vhodné jídlo v tekutinách "utopit".

Tenké střevo, ve kterém probíhá velká část vstřebávání může být podrážděné, zanesené nánosy z let minulých. Když jíte věci, na které máte zvýšenou citlivost, nebo je vaše tělo nedokáže strávit (třeba že nemá dostatek enzymů na jejich trávení), tak sníte-li jich více než tělo dokáže zpracovat, vychílíte se z rovnováhy. A může se to projevovat průjmy, zácpou, plynatostí, vyrážkou ...  Nebudu se zde rozepisovat odbornějších děleních na alergie, pseudoalergie, nesnášenlivost, intoleranci ... to spadá do kompetence lékařů. Pro nás je důležité vnímat jak se po jídlech cítíme a nepřehánět to s těmi, které nám třeba chutnají, ale moc neprospívají.

Z pohledu biorezonance patří mezi nejčastěji vycházejíví alergeny lepek, mléko, vepřové maso a vajíčka, testuje se jich mnohem víc, můžou to být jahody, rajčata, ryby, ...)  Vše je individuální. V podstatě si myslím, že většina lidí má tak nějak vypozorované u kterých potravin, nebo kombinací jim větší konzumace nedělá dobře. 

Ani to nemusí být, že schválně děláte "blbosti" někdy stačí dovolená, svátky, pár oslav v nevelkých rozestupech, výjezd na pár dní mimo domov, služební cesty, kdy není čas se najíst, nevhodné školní, nebo závodní stravování, zapovídáte se s klientem a zmizí vám čas na jídlo, nebo jste někde, kde nemáte jistotu co bude k jídu...

Pokud víte, že jste dělali něco nefajn, začněte zase na čas sekat dobrotu. Prostě vynechte to, co víte že není nejlepší, nebo co víte, že Vám neprospívá. (inspiraci můžete najít i v mén článku na téma odkyselování https://www.akademiezmeny.cz/blog/odkyselovani/214)

Co se týká tlustého střeva, kam pokračuje natrávená strava, žijí zde kolonie bakterií a dalších mikroorganizmů, tak zvaný mikrobiom. Ve kterém jsou jak druhy, které jsou pro nás užitečné, tak druhy, které nechceme mít přemnožené. Abychom měly ty zdravé, prospěšné vítané kolonie bakterií, je potřeba, aby byl ve stravě dostatek vlákniny a kvalitní pitný režim.  Dost čistého, ne slazeného a bez bublinek. Pokud je mikrobiom v rovnováze, tak žádoucí kolonie bakterií, dokáží držet na uzdě ty nežádané kolonie bakterií, plísní a kvasinek, které se v tlustém střevě také vyskytují. Ty nevhodné mikroorganizmy mají mimo jiné rády jednoduché cukry a kombinace potravin které společně zahnívají.

Pokud vnímám, že je něco nesprávného se stolicí (měla by být kompaktní, měkčí konzistence tvarově jako šiška, neměla by výrazně zapáchat, není dobré, když vypadá jak malé vysušené bobky, ani když je průjmovitá), přemýšlím co bych mohla upravit.

Když se u nás doma objeví zácpa, tak je to většinou tím, že v jídle nebyl dostatek vlákniny, tak se postarám, abychom jí v dalších jídlech na talíři měli více. Další důvod k zácpě bývá, že třeba Dan nedodržuje pitný režim. Co prakticky udělám? Snažim se co nejvíce konzumovat vlákninu, která je přirozeně obsažená v jidle. Postarám se o dostatek zeleniny, celozrnné rýže, pohanky, ječných vloček, luštěnin, připomínám pitný režim, zvýším množství lněného semínka, můžu ho dát například nadrcené (v kafo-mlýnku používaném pouze za tímto účelem) s lučinou a trochou vody, do dušeného zelí, do koktejlu ... na cesty si vždy přibalím a jím herbalijfe vlákninu v tabletkách. 

Když si myslím, že by se hodilo podpořit žádoucí bakterie, doplněním je probiotiky, které mám preventivně doma - to jsou tabletky ve kterých se nachází několik druhů nám prospěšných bakterií. Bakterie se dají doplňovat i konzumací jogurtů, miso pasty, kvašené zeleniny, ale to i když je velice zdravé nemusí každému vyhovovat a chutnat.

Pokud lidé trpí zácpou, osvědčila se mi ještě jedna pomůcka, kterou je možné dát si při "velké" pod nohy. Tím se změní úhel a stolice lépe vychází, trochu jako bychom byli na bobku. Před pár lety nám na výživovém kurzu lektorka ukazovala stoličku, která se dá koupit a pasuje přímo k záchodové míse. Měla jsem doma jestě takové ty stoličky, které se používají pro děti, aby dosáhly k umyvadlu, tak jsem použila tuto, nebo si dám prostě chodidla nahoru na stěnu wc, která je proti míse - ale to jde jen na menších toaletách.

Co se týká průjmu, tak často nasadím odkyselovací koupele a tak zvanou "čistou" stravu ( s omezením cukru a bez dráždidel).

Zmíním zde ještě svědění konečníku, na školení týkající se odkyselování jsem se před lety dozvěděla, že od jater ke konečníku vede žíla, které se také říká zlatá žíla a když je tělo překyselené a játra přetížená, může se to projevovat právě svěděním konečníku. Tak v tom případě doporučuji přidat k vyvážené stravě s hodně zeleniny, nějaké hořké čaje na podporu jater, ostropestřcový čaj, olej, nebo kaši a zásadité koupele.

Samozřejmě se zde bavíme běžných lidech, nejsou to typy pro lidi s nemocnými střevy. To je v kompetenci lékařů.

Možná Vám i pomůže když tu napíšu pár těch jídel, které také někdy jíme a o kterých vím, že mají málo vlákniny. Proto k nim radím přidat salát, nebo v ostataních jídelch toho dne dbát na vlákninu. Brambory s masem, knedlíky s omáčkou, vajíčko s houskou, běžné těstoviny s rajskou a sýrem, pizza (pokud na ní nění tuna zeleniny), bílé pečivo se sýrem, nebo šunkou, rizoto z bílé rýže s troškou zeleniny (takové běžné hosdpodké)...

Třeba za nás doma si Dan někdy ke svačině nechá nakrájet na špalíčky mrkve z trhu, občas sní nějaké ovoce a jinak jí alespoň jednou za den zeleninu dušenou. A to mu běžně stačí - děti mají výživové doporučení menší než my dospělí. Děti mají doporučeni věk plus 5gramů na den. My dospěli máme 25 až 30g vlákniny na den. Když jsem na kurzu výživových poradců sama sobě počítala jídelníček, tak vláknina zrovna byla jedna z věcí, které jsem musela navyšovat. 

Tak se sami zamyslete nad svoují stolicí, skladbou a množstvím vlákniny a kvalitou a množstvím pitného težimu. 

Shrnutí co můžeme udělat pro kvalitu své stolice

• vybírat si vyváženou a pestrou stavu
• řádně žvýkat
• omezit potraviny, které nás dráždí a překyselují
• mít ve stravě dostatek vlákniny v zelenině, ovoci, celozrnných obilobinách, pseudoobilovinách luštěninách a semenech
• dodržovat pitný režim
• případně používat probiotika