Zastavení nad stolicí

Dnes se trochu zastavíme nad stolicí. Je to téma, které většině lidí není příjemné, ale je velice důležité. Pokud máte podrážděné sliznice trávicího traktu, prasíte, nebo jíte něčeho málo, tak s ní můžete mít nepříjemné zážitky. Plynatost, průjmy, zácpy, křeče, bolest konečníku, náběh na hemeroidy, nebo rovnou hemeroidy a můžete si i zapáchat. Jako všechno na těle nic není statické a když jste dnes v pohodě, nemusí tomu tak být za týden. A zase z druhé strany, když to dnes není ideální, tak se za pár dní zase můžete vyladit. (pokud tělo není zásadně poškozené) Vždy když vnímám nerovnováhu, tak se zastavím a přemýšlím, co bych mohla udělat. V tom mi výrazně pomáhá i můj pomocník Bicom, díky němu dokáži přesněji určit co všechno je v energeticé nerovnováze. Ale pokud nemáte Bicom po ruce, tak se vždy dá si uvědomit následující. Tenké střevo a velká část vstřebávání může být podrážděné, zanesené nánosy z let minulých. Když jíte věci, na které máte zvýšenou citlivost (někdy se tomu říká intolerance) a sníte jich více než tělo dokáže zpracovat, vychílíte se z rovnováhy. Často za to můžou sladkosti, uzeniny, alkohol ... z bicomu víme že jedny z nejvýraznějších alergenů bývají i lepek, vajíčka a vepřové maso, testuje se jich mnohem víc, můžou to být jahody, rajčata, ryby, mléko... V podstatě si myslím, že většina lidí má tak nějak vypozorované které jsou to ty potraviny, jejichž větší konzumace jim nedělá dobře.
Pokud víte, že jste dělali něco nefajn, začněte zase na čas sekat dobrotu. Prostě vynechte to, co víte že není nejlepší, nebo co víte, že Vám neprospívá.
Ani to nemusí být, že schválně děláte "blbosti" někdy stačí dovolená, výjezd na pár dní mimo domov, služební cesty, kdy není čas se najíst, nevhodné školní, nebo závodní stravování, zpovídáte se s klientem a zmizí vám čas na jídlo, nebo jste někde, kde nemáte jistotu co bude k jídu... Také není nejlepší, když je pár oslav, nebo svátků (třeba vánoce a nový rok, nebo rodinné oslavy...) po sobě.
Co se týká tlustého střeva tak tam je to trochu o něčem jiném. Žijí zde veliké kolonie bakterií. Abychom měly ty zdravé - prospěšné kolonie bakterií, je potřeba, aby byl ve stravě dostatek vlákniny a kvalitní pitný režim - dost čistého ne slazeného a bez bublinek. Takové ty ne úplně žádané kolonie bakterií, které se v tlustém střevě také vyskytují, mají rády jednoduché cukry a kombinace potravin které společně zahnívají. Pokud vnímám, že je něco nesprávného se stolicí (měla by být kompaktní, měkčí konzistence tvarově jako šiška, neměla by výrazně zapáchat, není dobré, když vypadá jak malé vysušené bobky, ani když je průjmovitá), přemýšlím co bych mohla upravit.
Když se u nás doma objeví zácpa, tak je to většinou tím, že v jídle nebyl dostatek vlákniny, tak se postarám, abychom jí v dalších jídlech na talíři měli více. Další důvod k zácpě bývá, že třeba Dan nedodržuje pitný režim. Co prakticky udělám? Postarám se o dostatek zeleniny, celozrnné rýže, pohanky, ječných vloček, luštěnin, připomínám pitný režim, sobě do lučiny nadrtím lněné semínko, do koktejlu přidám lněné semínko a ovesné otruby ... na cesty si vždy přibalím a jím herbalajfí vlákninu v tabletkách.
Když si myslím, že by se hodilo podpořit žádoucí bakterie, doplněním je probiotiky, které mám preventivně doma - to jsou tabletky ve kterých se nachází několik druhů bakterií. Bakterie se dají doplňovat i konzumací, jogurtů, miso pasty, kvašené zeleniny, ale to i když je velice zdravé nemusí každému vyhovovat a chutnat.
Co se týká průjmu, tak často nasadím odkyselovací koupele a tak zvanou "čistou" stravu (bez dráždidel).
A ještě zmíním svědění konečníku, na školení týkající se odkyselování jsem se před lety dozvěděla, že od jater ke konečníku vede žíla, které se také říká zlatá žíla a když je tělo překyselené a játra přetížená, může se to projevovat právě svěděním konečníku. Tak v tom případě doporučuji přidat nějaké hořké čaje na podporu jater, ostropestřcový čaj, olej, nebo kaši, zásadité koupele a vlákninu.
Samozřejmně se zde bavíme o nás běžných lidech, nejsou to typy pro lidi s nemocnými střevy. To je zase jiná. 
Možná Vám i pomůže když tu napíšu pár těch jídel, které také někdy jíme a o kterých vím, že mají málo vlákniny, a ke kterým bych vždy radila je nějak během dne doplnit zeleninou. Brambory s masem, knedlíky s omáčkou, běžné těstoviny s rajskou a sýrem, pizza (pokud na ní nění tuna zeleniny), bílé pečivo, rizoto z bílé rýže s troškou zeleniny (takové běžné hosdpodké)...
Třeba za nás doma dan si ke svačině nechá nakrájet na špalíčky mrkev z trhu a jinak jí zeleninu dušenou. A to mu běžně stačí - děti mají výživové doporučení menší než my dospělí. Děti mají doporučeni věk plus 5gramů na den, takže to u něj neřeším. My dospěli máme 25 až 30g vlákniny na den. Když jsem na kurzu výživových poradců sama sobě počítala jídelníček, tak vláknina zrovna byla jedna z věcí, které jsem musela navyšovat. Snažim se co nejvíce konzumovat vlákninu, která je přirozeně obsažená v jidle.
Tak se sami zamyslete nad svoují stolicí, skladbou a množstvím vlákniny a kvalitou a množstvím pitného težimu. Na úvodní fotce jsou skvělé zdroje vlákniny.

Napsáno podzim 2018